Menu

Hokejisté od A do Z - legendární Lavina Joe Sakic

| |
Joe Sakic / Profimedia.cz Joe Sakic / Profimedia.cz

Sedm písmen před koncem seriálu jsem zase narazil na velmi, velmi těžkou volbu. Příjmení začínající na S totiž v NHL nosilo opravdu velké množství skvělých hokejistů. I zde jsem nakonec zvolil toho nejlepšího, ale volba byla opravdu individuální, ale myslím si, že navzdory všemu správná.

Börje Salming drží rekord NHL v počtu bodů nikdy nedraftovaného obránce a také téměř všechny rekordy obránců v historii Toronta. Mats Sundin byl ztělesněním kapitána a téměř celou kariéru zasvětil také Torontu Maple Leafs. Byl prvním Evropanem draftován z prvního místa, je jedním jen ze tří hokejistů, kteří vsítili alespoň 20 gólů ve svých prvních 17 sezónách v NHL. V NHL odehrál 1346 zápasů se ziskem 1349 bodů. V NHL nedosáhl ale významného týmového úspěchu a individuálně získal "jen" Mark Messier Leadership Award. Se Švédskem má 3 zlaté, 2 stříbrné a 2 bronzové medaile z Mistrovství světa a zlato z Olympijských her. Darryl Sittler má nejlepší své roky také spojené s týmem Maple Leafs. V 1096 zápasech v NHL získal 1121 bodů. Drží rekord NHL v počtu bodů hráče v jednom utkání. 7. února 1976 zaregistroval 10 bodů proti Bostonu za 6 gólů a 4 asistence.

Denis Savard odehrál v NHL 1196 zápasů, ve kterých získal 1338 bodů. Má Stanley Cup s Montrealem Canadiens. Billy Smith byl dalším při již tak často zmiňovaném čtyřlístku Stanley Cupů pro New York Islanders. Jako brankář jednou získal i Conn Smythe Trophy, kromě toho Vezina Trophy, William M. Jennings Trophy a je historicky prvním brankářem v NHL, kterému byl připsán gól. Nastoupil na 680 zápasů, z nichž vyhrál 305. Nedraftovaný Martin St. Louis, který před nedávnem ukončil kariéru, nasbíral v NHL 1033 bodů v 1134 zápasech. Dvakrát získal Art Ross Trophy, třikrát Lady Byng Memorial Trophy, jednou Hart Memorial Trophy a Lester B. Pearson Award. Největším úspěchem ale určitě zůstává Stanley Cup z roku 2004, zlato ze Světového poháru v roce 2004 a Olympijské zlato z roku 2014. Bobby Smith nasbíral v 1077 zápasech 1036 bodů, vyhrál Calder Memorial Trophy i Stanley Cup. Obránce Gary Suter odehrál v NHL 1145 zápasů, ve kterých získal slušných 845 bodů. Také vyhrál Calder Memorial Trophy i Stanley Cup. Brent Sutter měl nejlepší kariéru z početné a velmi známé hokejové rodiny Sutterových. V 1111 zápasech nasbíral 829 bodů, dvakrát vyhrál Stanley Cup s Islanders. Captain Canada, Ryan Smyth, odehrál v NHL 1270 zápasů se ziskem 842 bodů, ale nezískal žádnou významnou individuální nebo týmovou trofej. Zato s Kanadou vyhrál Juniorské mistrovství světa, 2-krát Mistrovství světa, Olympijské hry i Světový pohár. A teď přecházíme k těm nejlepším s písmenem S.

Obránce Scott Stevens odehrál v NHL neuvěřitelných 1635 zápasů během 22 sezón a získal 908 bodů a nasbíral 2785 trestných minut. Třikrát dovedl New Jersey k Stanley Cupu, z toho jednou i se ziskem Conn Smythe Trophy. Více zápasů na pozici obránce odehrál jen Chris Chelios. Je nejmladším hráčem v historii NHL, který překonal hranici 1500 odehraných zápasů a v žádné sezoně neskončil se záporným hodnocením +/-. Teemu Selänne odehrál v NHL 1451 zápasů a získal o 6 bodů víc. Vyhrál Calder Memorial Trophy, když nastřílel 76 branek a získal 132 bodů. Vyhrál Maurice "Rocket" Richard Trophy, Bill Masterton Memorial Trophy, Stanley Cup a drží všechny podstatné rekordy Anaheimu Ducks. V historii Olympijských her nasbíral nejvíce bodů, i když nikdy nesáhl na zlato. Má tři bronzové a jednu stříbrnou medaili.

usasports logo n
Vtáhneme vás do zákulisí severoamerických sportů (FB, Twitter)

Nikdy nedraftovaný Peter Stastny (Šťastný) je historicky nejlepší slovenský hráč v NHL (pokud nepočítáme rodáka Stana Mikitu, který má se Slovenskem společné jen místo narození a rodiče). V jen 977 zápasech NHL nasbíral neuvěřitelných 1239 bodů. Získal Calder Memorial Trophy, když byl vůbec prvním nováčkem v lize, který získal více než 100 bodů. (Wayne Gretzky získal v první sezóně 137 bodů, ale protože předtím hrál ve WHA, neměl statut "rookie"). Kromě toho drží mnohé nováčkovské rekordy a rychlost získávání bodů měli v celé historii lepší jen hráči jako Wayne Gretzky, Mario Lemieux a Mike Bossy. Přesto hráči chybí významný týmový úspěch. S týmem Československa vyhrál 2-krát Mistrovství světa a jako reprezentant Kanady Světový pohár.

Brendan Shanahan dokázal v NHL odehrát 1524 zápasů se ziskem 1354 bodů a 2489 trestných minut. Třikrát vyhrál Stanley Cup. Má zlato z Olympiády a Mistrovství světa, což ho činí členem Triple Gold Clubu. K tomu přidal i zlato ze Světového poháru. Jeho schopnost skórovat a tvrdá hra z něj dělá jediného hráče NHL, který dokázal nastřílet více než 600 gólů a získat více než 2000 trestných minut. Terry Sawchuk je pojmem nejen mezi brankáři, ale mezi všemi hráči v NHL. Čtyřikrát vyhrál Vezina Trophy, čtyřikrát sáhl na Stanley Cup. Vyhrál Calder Memorial Trophy, Lester Patrick Trophy. Drží rekord NHL v počtu remíz a 39 let držel rekord v počtu čistých kont, až do jeho překonání Martinem Brodeurem.

Joe Sakic s 1641 body v 1378 zápasech NHL, dvěma Stanley Cupy, Conn Smythe Trophy, Hart Memorial Trophy, Lady Byng Memorial Trophy, Lester B. Pearson Award, se zlatem a statutem MVP Olympijských her v roce 2002, se zlatem z juniorského mistrovství světa , Mistrovství světa a Světového poháru byl jedním z nejlepších lídrů v historii, kteří brázdili ledy NHL, a proto je zařazen na první místo v tomto žebříčku.

Joseph Steven Sakic se narodil v městě Burnaby v provincii Britská Kolumbie rodičům Marijanovi a Slavici, imigrantům z Jugoslávie z části Chorvatska. V originále se jeho příjmení píše Šakić. Jeho mateřským jazykem tak byla až do navštěvování školky chorvatština, kdy se začal učit i anglicky. Ve věku 4 let ho rodiče vzali na zápas Vancouveru Canucks proti Atlantě Flames a podle slov rodičů měl od té doby malý Joe sen stát se hokejistou. Jeho idolem se stal Wayne Gretzky. Za školní tým v Burnaby dosáhl v sezoně pouze v 80 zápasech 156 bodů, když se přesně trefil až 83-krát. Na konci sezóny 1985/1986 již hrával ve WHL za tým Lethbridge Broncos. V následující sezóně se tým přestěhoval do města Swift Current a Sakic ve své první plné juniorské sezoně získal ocenění nejlepšího nováčka sezony, když nasbíral 133 bodů jen v 72 zápasech. Hned na jejím začátku ale došlo k velké tragédii. 30. prosince 1986 během jízdy autobusem na zápas proti Regine Pats řidič autobusu ztratil na náledí nad vozidlem kontrolu a havaroval. Joe neutrpěl žádné vážné zranění, ale čtyři mladíci při nehodě zahynuli. O této tragédii odmítal Sakic mluvit během celé kariéry NHL.

"Až" z 15. místa si ho v roce 1987 tehdy vybral Quebec Nordiques. V následující sezóně upřednostnil Sakic hraní ve WHL před NHL. V ní získal titul nejlepšího hráče sezóny, dosáhl 160 bodů a byl naplno připraven prorazit na ledech nejvyšší hokejové soutěže.

Začátky v NHL

První bod v NHL za asistenci dosáhl hned ve svém prvním zápase 6. října 1988 a první gól dal o dva dny později. Tehdy nosil dres s číslem 88, protože devatenáctka byla obsazena Alainem Côtém. V sezoně nasbíral 62 bodů v 70 zápasech a právě těch 10 vynechaných zápasů kvůli zranění kotníku ho připravilo o Calder Trophy. Ve své druhé sezóně už přešel Sakic na dres s číslem 19, který nosil během celé kariéry, neboť Côté ukončil kariéru. Nasbíral 102 bodů a skončil na 9. místě kanadského bodování sezóny. V další sezoně už dělal spolukapitána se Stevenem Finnem (Sakic měl C na domácích dresech, Finn na dresech pro hosty). Skončil šestý v bodování, když opět pokořil hranici 100 bodů, ale v následující padl na hranici 94 bodů, když kvůli zranění vynechal 11 zápasů.

Poprvé projevil své vlastnosti lídra během kauzy s Ericem Lindrosem, jehož v roce 1991 draftoval Quebec. Ten patřil v té době mezi nejhorší týmy v NHL, třikrát po sobě skončil poslední v lize a Lindros za něj odmítal hrát i kvůli francouzskému charakteru a slabému finančnímu trhu. "Chceme tu jen hráče, kteří mají vášeň hrát. Jsem unavený z neustálého poslechu jeho jména. Není zde a v šatně je plno chlapců, kteří se opravdu o hokej zajímají." Nakonec byl po roce, 30. června 1992, vyměněn jako velká mladá hvězda do Philadelphie Flyers za balíček hráčů Steve Duchesne, Ron Hextall, Kerry Huffman, Mike Ricci, Chris Simon včetně práv na Petera Forsberga, první volby v draftech 1993 a 1994 a 15 milionů dolarů v hotovosti. Od sezony 1992/1993 se stal Sakic jediným kapitánem týmu a Nordiques se po pěti letech probojovali do play-off a o dva roky později ve zkrácené sezoně získali divizní titul a Sakic v bodování NHL skončil jen 8 bodů za prvním Jaromírem Jágrem.

Stěhování do Denveru

Po sezoně bylo oznámeno, že tým byl prodán a bude se stěhovat. Své nové místo našel v americkém státě Colorado a nazval se Avalanche. Hned v první sezoně v novém působišti Sakic dovedl 120 body v 82 zápasech základní části a 34 body v 22 zápasech play-off k Stanley Cupu v NHL, což byl vůbec první pohár v celé historii klubu včetně jeho působení v Kanadě od roku 1979. Za své výkony byl oceněn i Conn Smythe Trophy pro nejužitečnějšího hráče play-off a od tohoto roku byl jedním z nejrespektovanějších kapitánů v NHL.

V další sezoně odehrál kvůli roztrhanému lýtku sice jen 65 zápasů, ale stihl nasbírat 74 bodů a Colorado získalo svou první Prezidentskou trofej. Colorado se dostalo až do konferenčního finále, kde podlehlo Detroitu, které mu oplatilo prohru z loňského konferenčního finále. Po sezóně 1997 se nedokázal dohodnout na nové smlouvě, a tak se na tři roky za 21 milionů dolarů upsal New Yorku Rangers. Podle tehdejší dohody měl ale klub tři dny na to aby vyrovnal nabídku pro omezeného volného hráče, což i udělal a tak se Sakic nestěhoval. Tento podpis předznamenal obrovské smlouvy pro nejlepší hráče.

Další jeho sezóna byla ve znamení zranění a dostal se z nich až v té další. V play-off tehdy v dalším konferenčním finále prohrálo Colorado sérii s Dallasem, který se později stal šampionem. 27. prosince 1999 se Sakic stal teprve 56. hráčem, který překonal hranici 1000 bodů, 23. března 2000 dal hattrick, aby dosáhl hranice 400 gólů a se ziskem 1049 bodů překonal Petra Šťastného v historických tabulkách týmové produktivity. V sezóně 2000/2001 dosáhl svého gólového maxima s 54 přesnými zásahy, posbíral Hart Memorial Trophy, Lady Byng Memorial Trophy, Lester B. Pearson Award a na konci sezóny se těšil i ze Stanley Cupu. Právě tehdy porušil tradici a nezvedl pohár nad hlavu první jako kapitán, ale přenechal tuto čest Rayovi Bourquemu (o něm jste mohli číst dříve, v druhé části tohoto letního seriálu, pozn. Autora).

V další sezóně, 9. března 2002, odehrál Sakic svůj 1000. zápas v NHL a tým se dostal až do konferenčního finále, kde ale opět padl na Detroitu. V sezóně 2003/2004 poprvé od stěhování týmu do Denveru nevyhrálo Colorado divizní titul. Po výluce a nové dohodě NHL a NHLPA přišlo Colorado kvůli problémům s platovým stropem o klíčové hráče Petera Forsberga a Adama Footea, a i když se mu v tom roce podařilo dostat se do play-off, v následující sezóně se Sakic po podpisu nové jednoroční smlouvy na 5,75 milionu dolarů s Coloradem poprvé nepodíval do vyřazovacích bojů. 15. února 2007 dosáhl ale Sakic významný milník, když vsítil svůj 600. gól jako teprve 17. hráč v historii NHL. Ve věku 37 let dosáhl 100 bodovou hranici jako druhý nejstarší hráč v celé historii NHL. Starší byl už jen Gordie Howe.

Před sezónou 2007/2008 hráč podepsal novou roční smlouvu, kterou generální manažer týmu, François Giguere, komentoval slovy: "Joe je srdcem této organizace a jeho vůdčí schopnosti a hodnota pro tento tým a speciálně pro mladé hráče jsou nezpochybnitelné." 26. října dosáhl Sakic hranice 1600 bodů. Kvůli operaci ale musel vynechat 38 zápasů po odehrání 232 zápasů v řadě. Po zranění se vrátil ziskem jedné asistence a před koncem sezóny, 22. března, dosáhl jako 11. hráč v historii tisící asistence v NHL.

I přes zvažování o ukončení kariéry podepsal Sakic před sezónou 2008/2009 novou jednoletou smlouvu. Kvůli vyskočení obratle v páteři ale odehrál jen 15 zápasů, a když se už blížil jeho návrat, nešťastně si zlomil 3 prsty na sněhové fréze, což ho vyřadilo z akce na celý zbytek sezóny. 9. července 2009 Sakic definitivně ukončil kariéru. Před další sezónou Avalanche vyřadili jeho dres s číslem 19 a "C" na dresu, jelikož Sakic byl do této doby jediným kapitánem Colorada Avalanche v historii.

Po ukončení kariéry si dal Sakic dva roky úplnou pauzu od hokeje a věnoval se rodině. S manželkou Debbie má tři děti včetně dvojčat. Teprve v roce 2011 se vrátil do Colorada jako člen organizace. Byl zvolen výkonným poradcem a týmovým viceguvernérem. 26. června 2012 byl uveden do Hokejové síně slávy. V roce 2013 byl povýšen na výkonného viceprezidenta pro hokej, což znamenalo jeho hlavní slovo v přijímání všech členů hokejového týmu. I přesto, že generálním manažerem týmu je Greg Sherman, spolu s trenérem Patrickem Royem má na starosti fungování téměř celého týmu. Kromě povolání hokejisty je Sakic zanícený golfista. Každoročně pořádá charitativní golfový turnaj na zisk jídla pro chudé rodiny. Za svou nezištnou aktivitu si v roce 2007 vysloužil Foundation Player Award. V rodném městě Burnaby je po něm pojmenována ulice Joe Sakic Way a jeho jméno je populární po celé Britské Kolumbii, kde je přezdívaný Burnaby Joe, zatímco v Coloradu mu zůstala přezdívka Super Joe. Jeho bratr Brian také hrál hokej a přestože byl draftován v roce 1990 Washingtonem Capitals, k zápasu NHL nikdy nenastoupil a celou kariéru strávil v nižších soutěžích.

Kromě toho, že je Joe Sakic členem Triple Gold Clubu, je jedním jen ze čtyř hokejistů spolu s Bobbym Clarkem, Waynem Gretzkym a Markem Messierem, kteří dokázali získat v jedné sezóně Hart Trophy a zároveň jako kapitán dovést svůj tým k Stanley Cupu. Jeho charakter a příkladné vystupování charakterizovala mj i událost ze světového poháru 2004, kdy Steve Yzerman nemohl hrát kvůli zranění a i přesto Sakic nepřijal jeho dres s číslem 19, který nosil v NHL. V šatně byl Sakic tichým, ale respektovaným člověkem. Po ukončení kariéry nebylo Colorado schopno dosáhnout výrazného úspěchu a jen dvakrát postoupilo do play-off, včetně sezony hned po ukončení Sakicovy kariéry. Novou naději vidí Colorado v podobě Gabriela Landeskoga.



Komentáře

Přidejte svůj komentář k článku

 
Pro psaní komentářů se musíte přihlásit

Reklama

sobota, 26.11.2016 20:10 | Články

Get Better Academy chystá mezinárodní juniorský turnaj

Přední česká basketbalová akademie GBA pořádá mezinárodní juniorský turnaj s příznačným názvem YOUNG GUNS GBA Invitational Prague 2016. Utkají se… Číst dál...
středa, 23.11.2016 15:52 | Články

Sprint Cup: Jimmie Johnson poprvé zvítězil v Miami a zajistil si tak titul šampiona, čímž vyrovnal dvě legendy tohoto sportu

Před námi byla opět neděle a to znamenalo, že se pojede další závod série Sprint Cup. Tentokrát byl o mnoho… Číst dál...
středa, 16.11.2016 16:20 | Články

Sprint Cup: Joey Logano zvítězil ve Phoenixu, zatímco nehoda na konci závodu zcela zamotala souboj o postup do Miami

Jezdci série Sprint Cup se pomalu, ale jistě připravují na poslední závod sezóny v Miami. Na programu byl předposlední závod… Číst dál...
zpátky nahoru